Текст песни VLTAVA — Daniel Landa

Ve vratky barce me unasi proud.
Sam sebe se ptam, kam sem vlastne chtel plout.
Zvolna se stmiva.
Hluboka voda mi odpoved neda,
porad se ztracim a porad hledam.
Mel bych se lip divat.
Proud uz sili, perej se blizi.
Nechci snit, i kdyz oci se mi klizi.
Vsechno chci videt tak jasne, jako by byl den.
A kdyz se otocim, jsem uplne v soku.
Z vlastni hlavy plny vzteku a lacinyho moku.
Vizionarem a sam sobe lharem jsem utopil svuj sen.
Smutny pohled do davu na brehu.
Nase cest se v bizardnim pribehu
zoufale zmita.
Sasci se ve vilach opiji moci.
A ja se ptam, jestli po tyhle noci
muze jeste svitat?
Ruze do usi, hlusi lide netusi,
ze davno hmota zvitezila nad dusi.
Pristi stanice je peklo, i kdyz slibeny byl raj.
Prachy jsou pravda, obsah je forma
a drza lez je propriste norma.
Do mozku vrta skutecnost kruta, ze padl stin na muj kraj.
Zavri oci a poslouchej. Na chvili tu budu s tebou.
Penize, penize hybou svetem.
Pridej se a pak kulometem
smis urcovat pravo.
Musis si vybrat tu spravnou stranu.
Souhlasit a jit, nebo dostanes ranu.
Nechtej myslet hlavou.
Muzeme si doprat vydobytky doby
a do pullitru sycime slova plna zloby.
Jedovaty plivanec se stava dukazem.
Ten tohle ma a ten ma jeste vic!
«A ja to chci taky!», se rve z plnych plic.
Co nas ceka? Kam nas donese reka?
Kam kraci nase zem?
Neboj se, uz te nechci trapit. Mozna to tak bude lepsi.